|
|
Úloha síranu železnatého jako regulátoru tuhnutí a redukčního činidla portlandského slínku
Mončeková, Miroslava ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Drábik, Milan (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
V roce 2003 byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/53/ES stanovena maximální hodnota rozpustného šestimocného chromu na 0,0002 % (vztaženo na celkovou hmotnost suchého cementu). Dodržení tohoto limitu vyžaduje úpravu standardního portlandského cementu pomocí přídavku vhodného redukčního činidla, čímž se studium možností redukce šestimocného chrómu stává velmi diskutovaným a žádaným tématem. Primárním cílem této práce je základní výzkum, který popisuje vliv síranu železnatého na redukci šestimocného chromu a současně také jeho vliv na hydratační mechanizmus samotného portlandského slínku. Redukční schopnost železnatých iontů byla ověřena UV/VIS spektrometrií. Mechanizmus a vliv síranu železnatého na hydrataci portlandského slínku byl sledován izotermickou kalorimetrií a pevnostními charakteristiky. XRD metoda, SEM-EDS analýza a Ramanská mikroskopie byly použity pro identifikaci vznikajících hydratačních produktů. Studium hydratačního mechanizmu probíhajícího v tomto systému bylo zaměřeno na sledování odchylek od běžné hydratace portlandského cementu. Důležité informace o chování chromu během hydratace (substituce resp. uvolňování) poskytla analýza pórového roztoku. Zabudování chrómu do struktury hydratačních produktů během redukčního procesu bylo sledováno v čistém systému trikalciumaluminátu s cíleným obsahem Cr6+. Tato práce poukazuje na možný mechanismus substituce třímocného i šestimocného chromu do struktury monosulfátové (AFm) fáze.
|
|
|
Úloha síranu železnatého jako regulátoru tuhnutí a redukčního činidla portlandského slínku
Mončeková, Miroslava ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Drábik, Milan (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
V roce 2003 byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/53/ES stanovena maximální hodnota rozpustného šestimocného chromu na 0,0002 % (vztaženo na celkovou hmotnost suchého cementu). Dodržení tohoto limitu vyžaduje úpravu standardního portlandského cementu pomocí přídavku vhodného redukčního činidla, čímž se studium možností redukce šestimocného chrómu stává velmi diskutovaným a žádaným tématem. Primárním cílem této práce je základní výzkum, který popisuje vliv síranu železnatého na redukci šestimocného chromu a současně také jeho vliv na hydratační mechanizmus samotného portlandského slínku. Redukční schopnost železnatých iontů byla ověřena UV/VIS spektrometrií. Mechanizmus a vliv síranu železnatého na hydrataci portlandského slínku byl sledován izotermickou kalorimetrií a pevnostními charakteristiky. XRD metoda, SEM-EDS analýza a Ramanská mikroskopie byly použity pro identifikaci vznikajících hydratačních produktů. Studium hydratačního mechanizmu probíhajícího v tomto systému bylo zaměřeno na sledování odchylek od běžné hydratace portlandského cementu. Důležité informace o chování chromu během hydratace (substituce resp. uvolňování) poskytla analýza pórového roztoku. Zabudování chrómu do struktury hydratačních produktů během redukčního procesu bylo sledováno v čistém systému trikalciumaluminátu s cíleným obsahem Cr6+. Tato práce poukazuje na možný mechanismus substituce třímocného i šestimocného chromu do struktury monosulfátové (AFm) fáze.
|
|
|
Využití materiálů získaných při odstraňování starých ekologických zátěží
Výzkumný ústav organických syntéz, Centrum ekologie, toxikologie a analytiky, Pardubice-Rybitví ; Petira, Oldřich ; Mejstřík, Viktor ; Čihák, Rostislav ; Držková, Libuše ; Doležalová, Ludmila
Projekt řeší odstraňování a další využití některých typů odpadů současně s odstraněním nebo minimalizací environmentálních a zdravotních rizik. Jedná se o velkoobjemové odpady s nebezpečnými vlastnostmi. Byly zkoumány problémové odpady, které tvoří ekologickou zátěž v masivních množstvích: kontaminovaný síran železnatý z anorganických chemických výrob (anorganické pigmenty), destilační zbytky z výrob organické chemie (polotovary pro širokou škálu následných syntéz), redukční odpad z výrob aromatických aminů (masově užívané meziprodukty, např. barviva). U těchto hmot byly po laboratorním ověření provedeny pilotní zkoušky možného využití.
|
host ::
RSS.